FREE JAZZ TRIO
HISTORIE
Hrou osudu vznik FJT specificky souvisí s nyní známou osobností českého jazzu - olomouckým pianistou Emilem Viklickým. Ten byl totiž [1.7.1971] nucen nastoupit základní vojenskou službu, čímž, jistě nechtěně, přivodil zánik zdejší skupiny moderního jazzu s názvem Jazz Q.E.V. Zbývajícími členy tohoto seskupení pak byli: Milan Opravil (baryton a alt saxofon), Josef Černý (kontrabas) a Antonín Náplava (bicí). Tito tři muži řešili za vzniklých okolností dilema, zda zcela opustit jazzová pódia, nebo konstituovat reziduální trio na zcela nové stylové bázi. Při nelehkém rozhodování zvítězil názor druhý a velmi rychle došlo i k dosti převratnému zformulování onoho stylového zaměření: pokusme se hrát právě free jazz, který vzbuzuje u mnoha posluchačů hrůzu a nedorozumění. Inspiraci k tomuto obratu našli hráči „zbytkového“ tria především v nahrávkách Ornette Colemana, - ovšem není nad bezprostřední zážitek spojený s přímou inspirací, a tím pro ně bylo vystoupení John Surman Tria na pražském MJF v r.1970. Nově vzniklé trio si, již pod kapelnickým vedením Milana Opravila, odbylo svou premiéru na prvních Olomouckých jazzových dnech, a to 10.února 1972, byť ještě pod původním názvem Jazz Q.E.V. Až v průběhu roku 1972 se skupina přejmenovala na Free Jazz Trio. Zaměření nového tria na free jazz jeho členům, jak se ukázalo, zcela vyhovovalo, což se projevilo mimo jiné i tím, že se FJT vcelku úspěšně etablovalo na naší jazzové scéně a to i v konkurenci profesionálních souborů. Kromě klubových koncertů začalo FJT také účinkovat na jazzových festivalech (např. OJD, NAJF Mladá Boleslav). V první polovině roku 1973 začal na zkoušky FJT docházet zvědavý a nedostatkem uplatnění na jazzové scéně frustrovaný host - klarinetista a houslista Josef Bláha, který se pak postupně stal dalším stálým členem kapely. To již ovšem začal hrát i na tenor saxofon, ke kterému po čase přibral ještě soprán a alt saxofon. Slibný rozjezd čtyřčlenného tria (kapela si i nadále podržela svůj původní název) bohužel dosti zbrzdil počátkem roku 1974 bubeník Antonín Náplava, který byl nucen odstěhovat se z Olomouce kvůli zaměstnání. Byl sice nahrazen Jiřím Stratilem, ale ten ve FJT vydržel jen asi rok. V této nelehké době (roky 1974 - 1976) přátelsky, obětavě a především kvalitně, u bicích vypomáhal Karel Hotový - tehdy člen známého Tria Petra Junka. Až počátkem roku 1976 přišel do kapely poprvé bubeník Petr Večeřa. Tehdy to bylo zrovna o období, kdy po úspěšných časech (jednalo se např. o účast na legendárních Pražských jazzových dnech v Lucerně, 1975) se skupina ocitla v téměř rok trvající krizi, zapříčiněné především osobními problémy kapelníka Milana Opravila. V polovině roku 1977 byl Petr Večeřa nakrátko vystřídán bubeníkem dalším - Miroslavem Vykydalem. Ani na tom nebylo dosti: koncem téhož roku odešel pracovat do zahraničí kontrabasista Josef Černý, kterého provizorně po dobu asi devíti měsíců nahrazoval baskytarista Roman Doležel. Tato sestava se však neosvědčila a k personálním krizím neobyčejně vnímavý kapelník M.Opravil považoval za nevyhnutelné přerušit opět na čas činnost FJT.
K další proměně pak došlo až v polovině roku 1979, kdy, nezávisle na sobě, nabídli M. Opravilovi spolupráci hned dva muzikanti - do skupiny se navrátil bubeník Petr Večeřa a jejím novým členem se stal kontrabasista Josef Mahdal. Obnovené FJT se konečně zkonsolidovalo, začalo se mít čile k světu a opět se prosadilo na domácí scéně (z festivalů to např. byly Jazz Fórum v Brně, Karlovarské jazzové dny, Blues na Dunaji atd.). Josef Mahdal začal brzy hrát na elektrický kontrabas vlastní konstrukce, který pojmenoval „tetrachord chassi“, a krátce rovněž používal bezpražcovou baskytaru. Tato sestava vydržela až do roku 1986, kdy Josef Mahdal odešel a byl nahrazen baskytaristou Luďkem Zárubou, střídajícím různé baskytary a využívajícím občasně i syntezátor. S příchodem Luďka Záruby, reprezentujícím svými dosavadními zkušenostmi poněkud odlišné hudební zázemí (a rovněž tak s novým „soundem“ jeho nástrojů) muselo ovšem dojít i k dalekosáhlejší proměně původního free jazzového konceptu. Došlo k dalšímu uvolnění dosavadních stylových vazeb a s hudebním vyzráváním členů souboru pak v důsledcích i k většímu podílu improvizovaných témat v rámci vlastní tvorby, vznikající okamžitou inspirací a souzněním přímo na pódiu. V r.1988 FJT opustil kapelník a poslední zakládající člen původní skupiny Milan Opravil. Stalo se tak zčásti ze zdravotních důvodů - jeho odchod však byl zcela jistě i projevem „tvůrčí únavy a pocitu marnosti“ (mj. také z absence milovaného kontrabasu ve skupině). Zmíněný stylový a ideový přerod kapely se po Opravilově odchodu mohl dovršit a do jejího hudebního projevu byly absorbovány, ovšem nikoli záměrně a plánovitě, i prvky jiných žánrů a směrů. Tento trend byl mírně modifikován pouze kolem roku 2000, kdy se kapela asi na dva roky vrátila k třem tématům převzatým z „opravilovského“ období. V roce 2002 se do kapely vrátil, téměř po třiceti letech, obdivuhodně vitální původní bubeník Antonín Náplava, hrající na percussion, jemuž v pravidelnější spolupráci s kapelou, kterou kdysi spoluzakládal, brání obtížné dojíždění z jeho současného bydliště na jižní Moravě. V letech 2004-2006 pak s FJT příležitostně hostoval trumpetista Lubomír Bláha a od prosince 2008 začal pravidelně spolupracovat také saxofonista Petr Löffler (baryton a alt saxofon).
Hudebníci, kteří příležitostně spolupracovali s FJT v sedmdesátých a osmdesátých letech: Jiří Neradílek (tp), Eva Viklická (p), Ladislav Vrba (tp), Josef Martinec (tb), Jan Jurečka (tu).
Významnější akce, festivaly:
Olomoucké jazzové dny (1972) / Olomoucké jazzové dny (1973) / NAJF Mladá Boleslav (1973) / Český Těšín (jazz. festival) (1974) / Slánské jazzové dny (1975) / NAJF Mladá Boleslav (1975) / 3. Pražské jazzové dny (Lucerna) (1975) / Olomoucké jazzové dny (1977) / Coltraneovské dny, Příbram (1978)
Jazzový festival přátelství , Český Těšín - Cieszyn (1980) / Jazzový festival Kroměříž (1980) / Jazz fórum Brno (1981) / Jazzové dny Šumperk (1981) / Zlín (festival Gottwaldov 81) (1981) / Praha - Reduta (2 koncerty) (1981) / Slánské jazzové dny (1981) / Praha - Malostranská Beseda (1981) / I. Karlovarské jazzové dny (1982) / Praha - jazz klub Parnas (1982) / I. Jazzové dny Blansko (1982) / ČS jazzový festival Karlovy Vary (1984) / Jazz Praha 84 (Lucerna) (1984) / Jazz Praha 84 (Lucerna) (1984) / Blues na Dunaji, Bratislava (PKO) (1985) / Vlnobytí / Olomouc (DK Sigma) (1987) /Vlnobytí / Olomouc (Letní kino) (1988) / Vlnobytí, Olomouc (Letní kino) (1989) /
Jazz na ostrově, Praha - Žofín (1991) / Jazz na hradě, Roštejn (1994) / ČS jazzový festival Olomouc (den olomouckých jazzmanů) (1995) /Festival Alternativa 95, Praha - Divadlo Archa (1995) / Festival Alternativa 97, Praha - Jazz klub Železná (1997) / Festival Art kontakt, Prostějov (1998) /
Coltraneovské dny, Kamýk nad Vltavou (2000) / Praha - Holešovice (MeetFactory), festival básníků (2001) / Hradec Králové, Jazz Goes To Town (2002) / Brněnská alternativa (2003) / Festival musejní noc (Muzeum umění Olomouc) (2005) / Praha - 4. Free Jazz Festival (2009) / Dny evropského dědictví Rýmařov (2014) / Praha - 9. Free Jazz Festival (2014) / Praha - 12. Free Jazz Festival (2017) / Festival HearMe! Boskovice (2020) / Praha - 17. Free Jazz Festival (2022).
Copyright © design.vnor.2013.
