Free Jazz Trio

Free Jazz Trio : Tišnovsko

Kulturní magazín UNI  Free Jazz Trio: Tišnovsko / 6/2011, Recenze

Rok 1982 byl v českém jazzu nešťastný. Byl uzavřen povedený jazzklub Parnas na vltavském nábřeží. V den zahájení byly dramaticky zakázány 11. Pražské jazzové dny Jazzové sekce, v Mnichově při autonehodě umírá vynikající saxofonista Rudolf Ticháček. A po vlasti československé na ojedinělých koncertech se zjevuje amatérská kapela zrozená před deseti lety z kvarteta Emila Viklického po jeho odvelení na vojnu. Kapela tehdy řešila stylové zaměření, neboť ze současného jazzu ji nejvíce zaujala hudba pionýra free jazzu Ornetta Colemana a o generaci mladšího britského avantgardisty Johna Surmana, člena proslulého The Tria. Ještě téhož roku se pozůstalá trojice rozhodla používat název Free Jazz Trio Olomouc (bez ohledu na fakt, že většinou hrají jako kvarteto) a tímto směrem nadále plout, navzdory tuzemskému jazzu s nadvládou hard bopu a jazzrocku. Od roku 1979 se stabilizovalo kvarteto, v němž hrál Milan Opravil na altsaxofon a barytonsaxofon, Josef Bláha na sopránsaxofon, tenorsaxofon a elektrifi kované housle, Josef Mahdal na vlastnoručně vyrobený elektrifikovaný kontrabas – tetrachord chassi a bubeník Petr Večeřa..............................

Ze života jazzové avantgardy v srdci Evropy / Free Jazz Trio​

Číslo: 2/2009 /his Voice
Autor: Vladimír Kouřil

​

Kanadský pianista Paul Bley (1932) se stal roku 1965 členem sdružení pro podporu avantgardního jazzu Jazz Composers Guild. Patřil ke skupině mladých klavíristů vysouvajících free jazz z krátkých kalhot. Když o rok později vystoupil v Praze na třetím Mezinárodním jazzovém festivalu, objevil se v Melodii 1966/12 v popisce u jeho fotografie text: Paul Bley, jeden z těch, které je dobře slyšet, aby bylo o čem diskutovat. Ještě týž podzim založili v Olomouci pianista Emil Viklický (1948) s basistou Josefem Pešou a bubeníkem Antonínem Náplavou freejazzovéové trio, při jehož vzniku měla významnou úlohu inspirace Bleyovou hudbou. Během téhož ročníku MJF šéf švýcarského rozhlasového vysílání Lance Tschannen ve svém projevu mimo jiné pravil: Kritika bez informací je nejen neúplná, ale – jak jsme se mohli přesvědčit na příkladu americké avantgardy – může být i škodlivá. Vedla ke vzniku proti sobě nepřátelsky zaměřených táborů – což se v dějinách jazzu stalo poprvé od někdejšího rozkolu mezi tradičním a moderním jazzem................................

Evergreen stylového undergroundu
Free Jazz TriFree Jazz Trio (Olomouc)​
Vladimír kouřil

​

„…Čert už vlastně ví, co to vlastně hrajeme. Ale je to stále volnější, napínavější a háklivější na invenci, rozpoložení, kondici. Milan Opravil se totiž pro určitou míru jistoty vždy snažil alespoň o přípravu schémat našeho následného podání – i když se, pokud vše dobře šlo, nakonec nedržela. Teď jdeme do všeho po hlavě.“ (z dopisu Josefa Bláhy 12. prosince 1997, krátce po vystoupení na Alternativě ’97)
Málem na minutu přesně osm let po Bláhově dopisu mi domů z Olomouce dorazilo třetí samizdatové album kapely Free Jazz Trio nazvané Temperance. Přišlo mi jako výčitka celé české jazzové obci, pořadatelům v klubech a festivalů, vydavatelům hudby, nastupující generaci jazzových publicistů, kritikům mainstreamové malodušnosti a podbízivé fúzovitosti: ‚Jsme tu už přes třicet let, máme za sebou spoustu úspěšných koncertů i odborných pochval, přesto jsme stále na okraji domácí scény; protože v našem jméně máme styl, který tu nikdy nikdo nebral vážně!‘..............................